dařit se
[dařɪt se]
(3. j., 3. mn. daří se, rozk. dař se, čin. dařil se, podst. jm. daření (se))
sloveso nedokonavé
1. (co se daří komu, čemu), neosobní (daří se komu, čemu {jak})
být v něčem úspěšný, mít dobré výsledky, dělat pokroky, vést se:
Herci se dařilo rozesmát lidi.
Pachatele trestné činnosti se daří odhalovat.
Práce se mu dařila.
Daří se nám šetřit.
Ekonomice se v prvním kvartále dařilo.
Útočníkovi se střelecky daří.
2. neosobní (daří se čemu, komu {kde}), (co, kdo se daří komu)
(o rostlinách a zvířatech)
úspěšně roste, vyvíjí se, rozmnožuje se ap., prospívá:
Rajčatům se letos nedaří.
Na jižních svazích se daří vinné révě.
Ve vlhku se daří plísním.
Králíci se nám nějak nedaří.
Kolegyně mi pomohla vybrat semena, tyto papriky se jí prý daří.
3. neosobní (daří se komu {jak})
je (celkově) v nějakém stavu, nějak se má, zejména se zřetelem ke zdraví syn. vést se:
Pacientce se dařilo dobře.
Přeji vám, ať se vám daří.
Vůbec se mu nedaří, vyhodili ho z práce a ještě k tomu okradli.
Jak se ti daří?
◊ kde se dobře vaří, tam se dobře daří
kde lidé mají dobré jídlo, tam je život příjemný
◊ kde se pivo vaří, tam se dobře daří
kde se vaří a pije pivo, tam se dobře žije
► dařívat se
[dařiːvat se]
(3. j. -vá se, čin. -val se)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Při poutích se tu dobře dařívalo obchodu.
2.
Na horách se dařívalo lépe mrkvi než ovoci.
3.
Když se mu dařívalo zle, skryl se v soukromí.
dokonavé k 1 → podařit se
dokonavé k 1 → vydařit se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dařɪt se]
(3. j., 3. mn. daří se, rozk. dař se, čin. dařil se, podst. jm. daření (se))
sloveso nedokonavé
1. (co se daří komu, čemu), neosobní (daří se komu, čemu {jak})
být v něčem úspěšný, mít dobré výsledky, dělat pokroky, vést se:
Herci se dařilo rozesmát lidi.
Pachatele trestné činnosti se daří odhalovat.
Práce se mu dařila.
Daří se nám šetřit.
Ekonomice se v prvním kvartále dařilo.
Útočníkovi se střelecky daří.
2. neosobní (daří se čemu, komu {kde}), (co, kdo se daří komu)
(o rostlinách a zvířatech)
úspěšně roste, vyvíjí se, rozmnožuje se ap., prospívá:
Rajčatům se letos nedaří.
Na jižních svazích se daří vinné révě.
Ve vlhku se daří plísním.
Králíci se nám nějak nedaří.
Kolegyně mi pomohla vybrat semena, tyto papriky se jí prý daří.
3. neosobní (daří se komu {jak})
je (celkově) v nějakém stavu, nějak se má, zejména se zřetelem ke zdraví syn. vést se:
Pacientce se dařilo dobře.
Přeji vám, ať se vám daří.
Vůbec se mu nedaří, vyhodili ho z práce a ještě k tomu okradli.
Jak se ti daří?
◊ kde se dobře vaří, tam se dobře daří
kde lidé mají dobré jídlo, tam je život příjemný
◊ kde se pivo vaří, tam se dobře daří
kde se vaří a pije pivo, tam se dobře žije
► dařívat se
[dařiːvat se]
(3. j. -vá se, čin. -val se)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Při poutích se tu dobře dařívalo obchodu.
2.
Na horách se dařívalo lépe mrkvi než ovoci.
3.
Když se mu dařívalo zle, skryl se v soukromí.
dokonavé k 1 → podařit se
dokonavé k 1 → vydařit se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)